Fanatik myslí málo nebo vůbec. Ve své psychice to má tak, že přijímá to, co mu jiní předkládají jako dobré. Cit bychom u fanatika hledali marně. Setkáme se s tím, že rozvíjí své nekontrolovatelné touhy, jež ho strhávají k nevědomým činům, kterých nedokáže ani litovat, protože je neumí ohodnotit.
Fanatik zná pouze jednu ideu, pokud zná vůbec nějakou. Lépe řečeno, ideu pouze přijímá a k tomuto přijetí nedošel na základě vlastního přesvědčení, nýbrž ve většině případů vlivem obratně skrývaného nátlaku. Latentní touha pomoci celému světu, kterou tolik lidí nedokáže správně usměrnit, z nich činí lehký úlovek pro fanatiky, kteří už existují a kteří potřebují další užitečné hlupáky, aby pokračovali v jejich hře.
Fanatik je netolerantní individuum. Neakceptuje dokonce ani existenci těch, kteří by mohli cítit nebo myslet jiným způsobem. Proto se je snaží jakkoli odstranit a smrt a týrání jsou jen některé z hrozných příkladů takového postoje. Fanatik není schopen naslouchat, není schopen dialogu. Pouze hlasitě vykřikuje své vlastní principy, aby sám sebe ohromil svým hlasem a neposkytl prostor žádnému jinému názoru. Vystačí si a zůstává u toho, co má. Všechno ostatní je bezcenné, neexistuje nebo musí přestat existovat. Má to stejné kořeny jako tyranie.
V těchto dnech si připomínáme 70.výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi. Také v tomto neutěšeném prostředí se lidé setkali tváří v tvář s fanatismem na vlastní kůži.
Před časem jsem si se zájmem přečetla knihu významného rakouského psychaitra V.E.Frankla nazvanou „ A přesto říci životu ano.“ Připomeňme, že V.E. Frankl v knize čerpal z vlastních zkušeností z pobytu v jednom z koncentračních táborů. Autor knihy popisuje to, jakými fázemi odlidštění museli vězni procházet. Mnohým z nich tato strašná zkušenost přesto otevřela cestu k porozumění smyslu vlastního života.
Podle Frankla zůstává v člověku i v značně extrémní situaci prostor svobody a odpovědnosti, kterého se nesmíme za žádnou cenu vzdát: „Nic nemůže udolat člověka, který si vědomě přeje mít životní cíl.“ Zamysleme se nad tímto odkazem. Je to povinnost nás všech.
